Dosud jsme hovořili o historii deprese a prozkoumali jsme její možné příčiny. Předtím než tuto sérii zakončíme příručkou o tom, jak zvládat svou melancholii, musíme pochopitelně prozkoumat to, jako deprese ve skutečnosti vypadá. Jak se odlišuje od obyčejného smutku a jak se projevuje zvlášť u mužů?
Dnes se soustředíme právě na tyto dvě otázky.
Jaký je rozdíl mezi pocitem smutku a depresí?
Toto je otázka za milion. Mnoho se o ní diskutuje. Je to zároveň problém moderní doby. Mluvili jsme o tom již v našem příspěvku o historii černého psa: deprese jako klinická diagnóza se objevila až počátkem 20. století. Předtím si byl prostě ve staré dobré melancholii – někdy jen tak trochu, jindy více. Neexistovala jasná dělicí čára, protože deprese se považovala spíše za temperament než poruchu.
Přestože se Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (dále v článku také jako „DSM“) pokusil o stanovení seznamu standardizovaných kritérií, které rozlišují „normální“ smutek od klinické deprese, stanovit diagnózu je i nadále nepřesnou vědou. Nejedná se totiž o fyzický tumor, který lze změřit, ale posuzování nálady.
Na to, aby se období melancholie považovalo za Velkou depresivní epizodu ( „Major Depressive Episode“ nebo také „MDD“), musí podle DSM-V přetrvávat alespoň 2 týdny a musí být doprovázeno nejméně pěti z těchto příznaků:
Depresivní nálada větší část dne a téměř každý den – tato nálada je vnímána buď subjektivní (například „cítím se smutný nebo prázdný“) nebo z pozorování ostatních lidí (například „vypadá smutně“).
Výrazně snížený zájem nebo potěšení ze všech nebo téměř všech aktivit povětšinou dne (vnímány buď subjektivní nebo z pozorování ostatních osob).
Značná ztráta váhy, i když osoba nedrží dietu nebo naopak, přibývání na váze (například změna o více než 5% tělesné váhy za měsíc), snížení nebo zvýšení chuti k jídlu téměř každý den.
Nespavost (insomnie) nebo zvýšená spavost (hypersomnie) téměř každý den.
Psychomotorický neklid nebo zpomalení téměř každý den (pozorované jinými, nejen subjektivními pocity neklidu nebo zpomalenosti).
Únava a ztráta energie téměř každý den.
Pocity bezcennosti nebo nadměrná nebo nepřiměřená vina (která může být spojena s bludy) téměř každý den (nejedná se jen o jednoduché výčitky svědomí nebo vina z toho, že jsem nemocný).
Snížená schopnost myslet či koncentrovat se, nebo nerozhodnost téměř každý den (buď vnímána subjektivně nebo pozorovaná jinými).
Opakující se myšlenky na smrt (nikoliv jen strach ze smrti), opakující se sebevražedné myšlenky bez konkrétního plánu nebo pokus o sebevraždu, zda konkrétní plán pro spáchání sebevraždy.
Tyto příznaky mohou znít více technicky, takže ti nabízím i seznam častých znaků v laickém slovníku, který uvádí Mayo Clinic:
pocity smutku, prázdnoty a neštěstí,
výbuchy hněvu, iritace nebo frustrace byť jen pro malé problémy,
ztráta zájmu nebo potěšení z normálních aktivit jako je například sex,
problémy se spánkem, včetně nespavosti nebo naopak nadměrného množství spánku,
únava nebo nedostatek energie, takže je zapotřebí velká snaha i na splnění malých úkolů,
změny v chuti k jídlu – často je to zmenšená chuť k jídlu a ztráta na váze, ale u některých lidí je to i zvýšená touha po jídle a přibývání,
úzkost, vzrušení nebo neklid – například nadměrné obavy, nervózně procházení se, žmolkování rukou nebo neschopnost zůstat sedět v klidu,
zpomalení myšlení, mluvení nebo pohybů těla,
pocity bezcennosti nebo viny, fixování se na selhání z minulosti nebo obviňování sebe samého z věcí, za které nenesu odpovědnost,
problémy s přemýšlením, koncentrací, rozhodováním nebo zapamatováním si věcí,
časté myšlenky na smrt, sebevražedné myšlenky, pokusy o sebevraždu nebo sebevražda,
nevysvětlitelné fyzické problémy, jako jsou bolesti zad a hlavy.
Vedle Velké depresivní epizodě je často diagnostikována další forma deprese – Přetrvávající depresivní porucha ( „Persistent Depressive Disorder“ nebo také „PDD“). Z pohledu obtíží v průběhu dne je méně závažnější než MDD záchvat, ale trvá déle. PDD se projevuje u dospělých jedinců, u kterých smutná nálada přetrvává většinu dne. Člověk je více dní s ponurou náladou než bez ní a to trvá alespoň 2 roky. Doba bez deprese během tohoto dvouletého období netrvá více než dva měsíce. Smutná nálada osoby musí být doprovázena alespoň dvěma symptomy DSM, které jsou uvedeny výše.

Zažívat shluk symptomů je jedna věc, ale hlavním problémem u obou z těchto diagnóz je, zda se během nálady osoby vytvoří „klinicky značné obtíže a zhoršení“. Jinými slovy – překáží ti tvá porucha při tvém každodenním životě? Bohužel, k určení čáry mezi „obecným“ smutkem a samotnou depresí neexistuje jasně stanoveny pravidlo.
Tip redakce: Zdraví je to nejdůležitější co máme, načerpejte inspiraci jak se o své zdraví správně starat.








https://vecernikzcech.cz/maly-pruvodce-pece-o-ruce-pro-muze-i-zeny/
https://vecernik24.cz/firmy-na-prodej-co-je-treba-pro-uspesny-prodej-firmy/
https://denikprima.cz/prvni-krok-v-pletove-peci-esence-ktere-doslova-nastartuji-kuzi-mame-11-tipu/