SÍLA TAK TROCHU JINAK

Mám rád každé roční období, ale odnedávna léto o kousek víc. Dává totiž prostor hodně cvičit venku, kde můžete vnímat i přírodu a okolí. Oproti cvičení v uzavřené místnosti je to daleko více naplňující.

Asi otužilci budou nyní namítat, ale to je na jiné téma;).

Když jsme takto naposledy cvičili s mým trenérem (fakt silný, svalnatý chlapisko, ale v první řadě správný člověk) na otevřeném hřišti, tak vedle nás pracovala parta mladých brigádníků. Měli vykácať jakési keře. Asi po 15 minutách, těžko to nazvat prací, spíše poflakováním se, jeden na druhého začali vulgární nadávat a samozřejmě jsme to neslyšeli jen my, ale i děti na hřišti, či kolemjdoucí. Můj trenér se postavil a dal rázným hlasem kluků do pozoru, že pokud se to zopakuje, tak každý si půjde za trest obleva 10 kliků. Do toho se ozval jejich „vedoucí“ a něco zamumlal, jakože aby nehřešili … Od tohoto momentu jsem neslyšel žádné vulgární slovo. Pokud by to však neudělal můj trenér, udělal bych to já. Rozdíl je v tom, že já bych to udělal mnohem opatrnějším způsobem, resp. jen upozorněním, či jakousi prosbou. V tomto případě mi chybí sebevědomí té vnější síly. Kdyby že se některý z nich do mě pustí, tak bych to zřejmě ještě neustál.

Při tomto zamyšlení přicházím na to, že síla fyzická je jen jakýmsi druhotným výsledkem síly vnitřní. Tu totiž vnímám jako sílu, která podle mě vyjadřuje mužnost. Samozřejmě, ideál je, když jdou obě ruku v ruce, venkovní i vnitřní.

Vnitřní síla je ten Váš jakýsi vnitřní hlas, který Vám dává možnost dosáhnout lepší vytrvalost, důslednost, disciplínu, zda rozhodnost a v konečném řadě může také za to, že dosáhnete i tu vnější či „svalnatou“ sílu.

Lhal bych, kdyby že napíšu, že takto žiji na 100%, ale mohu však hrdě říci, že jsem na půl cestě. Tato cesta není snadná, ale dává mi smysl a navíc mě začíná i velmi bavit.

No, a teď jak na to? Nejsem žádný guru ani ještě ten silný chlap, jakým chci být, ale uvědomuji si to a každý den na tom pracuji.

Tuto sílu si musíte postupně budovat každý sám, kazdý jinak a hlavně každý jen pro sebe. Třeba si postupně uvědomovat, co všechno Vás vnitřně posílí, v čem nejste dobrý a jaké malé kroky můžete pro posílení této síly udělat Vy sami.

Například u mě jsou to „výlety“ do nekomfortnej zóny.

Přišel jsem na to, že čím více se vyhýbáte diskomfortu, tím Vás to více oslabuje. Proto jsem se začal například pouštět do boje se strachem. V minulosti jsem vždy hledal cestu, jak strach obejít. Například, bojím se létat, tak jsem hledal způsoby a někdy byl i schopný vyměnit cca hodinový let za 16 hodin autem nebo cestu zrušit, i když měla velký význam pro mou práci. Dnes to už neřeším, jsem vnitřně silnější, není to ještě ideální, ale rozhodl jsem se na sobě pracovat.

Nekomfortnou zónou je pro mě například při cestování návštěva chudých zemí, kde jdete také do diskomfortu vědomě a začínáte se přizpůsobovat situaci, zda opět zvládat lépe svůj strach.

V pracovním životě je to například nepsat emaily, když jde o problém, zvednout telefon, když víte, že je průšvih. Ideální to je řešit osobně a věřte mi, hned se každou takovou situací posilujete.

V rodině odpírat vlastní egoismus a trénovat vytrvalost při dětech, snažit se nepřenášet nervozitu a místo toho vytvářet rodinnou atmosféru, toto všechno jsou věci, které Vám také umožňují vnitřně se posilují.

No, a pak pokud chcete dosáhnout i tu fyzickou sílu, tak Vám ta vnitřními a disciplína spolu pomohou, a když se do toho pustíte, výsledek se zákonitě objeví. Opět je to jen a jen na Vás, ale nezapomínejte, Vy jste pánem své vnitřní síly.

Je tu ale ještě jeden skrytý nepřítel jménem Ego. Ví zmařit Vaši sílu úplně. To by však bylo na samostatnou kapitolu. Mám blízkého, asi i najbilžšieho, kamaráda už léta, jehož Ego a pasivita převálcovali a vnitřní síla je na bodu mrazu. Snažili jsme se více ho nakopnout, ale bezvýznamně … musí on chtít.

Opravdu v první řadě musíš Ty chtít, musíš si uvědomit, jak na tom si, musíš být k sobě upřímný a mít i správnou dávku pokory a odhodlání. Na tomto můžeš začít stavět.

Řeknu to tak jednoduše a nevím, jestli to každý pochopí, ale nejdříve jsem se musel já vnitřně uklidit a zde muselo jít ego stranou, až potom jsem mohl budovat svou sílu.

Je zcela normální vyhledat pomoc ve smyslu, když nevím cvičit, hledám trenéra, když mám depresi, psychologa, když nevím posunout, tak dobrého kouče … jen takto vyčistíte sebe a začnete nabírat vnitřní sílu.

Síla je také bojovat se strachem.

Síla je také rozvinout vášeň.

Síla je také dát rodinu na první místo.

A takto mohu pokračovat dál …

Vrátím se k chlapcům na hřišti. Na druhý den jsme tam byli opět, práci, kterou zde kluci měli udělat, byla podle nás dokončena na asi 15%, tak můj trenér ještě doplnil, „jaký lídr, takový výsledek“.